19. 8. 2024

Nejvyšší soud uzavřel kauzu neštěstí ve Studénce, čtyři manažery neosvobodil. Nejvyšší soud se vypořádal s případem železniční tragédie, která se stala ve Studénce v roce 2008. Předsedkyně senátu Milada Šámalová zveřejnila téměř padesátistránkové odůvodnění rozhodnutí, kterým zamítla mimořádný opravný prostředek čtyř manažerů odsouzených za obecné ohrožení z nedbalosti k podmínečným trestům. Zrušení verdiktu žádali čtyři z pěti mužů zodpovědných za rekonstrukci mostu ve Studénce, který se zřítil na koleje před přijíždějící rychlík. Při následné srážce zemřelo osm lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Podle soudu je dovolání Petra Janouškovce, Michala Fonioka, Miroslava Kovalíka a Oldřicha Magnuska zjevně nedůvodné.

Mezinárodní rychlík z Krakova do Prahy Comenius narazil 8. 8. 2008 ve Studénce do opravovaného silničního mostu, který se těsně předtím zřítil na koleje. Strojvedoucímu se podařilo snížit rychlost ze 135 kilometrů na 90. Srážce ale nedokázal zabránit. Nehodu nepřežilo 8 cestujících. Více než 95 lidí utrpělo různě těžká zranění. Škoda byla vyčíslena na více než 177 milionů korun.

Znalkyně vypracovala v součtu celkem dvacet devět rizikových situací či rozhodnutí přičítaných obviněným, které gradovaly až do pádu mostu. Začalo to podle ní už projektovou dokumentací, která nešla dodržet. Policejní vyšetřování havárie skončilo po dvou letech návrhem na obžalobu deseti lidí, včetně jednoho úředníka Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, který byl investorem stavby. Soudní řízení trvalo dvanáct let. Skončilo podmínkami pro pět stavebníků. Petr Janouškovec a Michal Foniok pracovali pro generálního dodavatele stavby, někdejší společnost Ostravské dopravní stavby (nyní Eurovia). Miroslav Kovalík, Oldřich Magnusek a Zdeněk Malý byli odborníci firmy Bögl a Krýsl, která měla jako subdodavatel na starosti manipulaci s opraveným mostem nad tratí. Vlaky tam tenkrát jezdily bez jakéhokoli omezení.